Německo bylo nuceno restartovat zakonzervované uhelné elektrárny v reakci na možný nedostatek zemního plynu během zimy.

Zároveň pod vlivem extrémního počasí, energetické krize, geopolitiky a mnoha dalších faktorů některé evropské země

obnovili výrobu elektřiny z uhlí.Jak se díváte na „zpátečnictví“ mnoha zemí v otázce snižování emisí?V

v kontextu podpory transformace zelené energie, jak využít roli uhlí, správně zvládnout vztah mezi kontrolou uhlí

a dosažení klimatických cílů, zlepšení energetické nezávislosti a zajištění energetické bezpečnosti?Jako 28. konference smluvních stran Spojených

Právě se bude konat Rámcová úmluva národů o změně klimatu, toto číslo zkoumá důsledky opětovného spuštění uhelné energetiky pro

transformace energie mé země a dosažení cíle „dvojího uhlíku“.

Snížení emisí uhlíku nemůže snížit energetickou bezpečnost

Postupující uhlíkový vrchol a uhlíková neutralita neznamená vzdát se uhlí.Německý restart uhelné energie nám říká, že energetická bezpečnost

musí být v našich vlastních rukou.

Německo se nedávno rozhodlo restartovat některé odstavené uhelné elektrárny, aby v nadcházející zimě zabránilo výpadkům elektřiny.Toto ukazuje

že politika snižování uhlíkových emisí Německa a celé EU ustoupila národním politickým a ekonomickým zájmům.

Restartování uhelné energie je bezmocný krok

Těsně před vypuknutím rusko-ukrajinského konfliktu zahájila Evropská unie ambiciózní energetický plán, který sliboval výrazně

snížit emise skleníkových plynů a zvýšit podíl obnovitelné energie při výrobě elektřiny ze 40 % na 45 % do roku 2030.

uhlíkemise na 55 % emisí z roku 1990, zbavit se závislosti na ruských fosilních palivech a do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality.

Německo bylo vždy celosvětovým lídrem ve snižování uhlíkových emisí.V roce 2011 to oznámila tehdejší německá kancléřka Merkelová

Německo by do roku 2022 uzavřelo všech 17 jaderných elektráren. Německo by se stalo první velkou průmyslovou zemí v

svět v posledních 25 letech upustil od výroby jaderné energie.V lednu 2019 oznámila německá komise pro stažení uhlí

že všechny uhelné elektrárny budou uzavřeny do roku 2038. Německo se zavázalo snížit emise skleníkových plynů na 40 % oproti roku 1990

úrovně emisí do roku 2020, dosáhnout cíle snížení o 55 % do roku 2030 a dosáhnout uhlíkové neutrality v energetickém průmyslu do roku 2035, tj.

podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů 100 %, dosažení plné uhlíkové neutrality do roku 2045. Nejen Německo, ale i mnoho

Evropské země se zavázaly co nejdříve vyřadit uhlí, aby snížily emise oxidu uhličitého.Například,

Itálie se zavázala do roku 2025 vyřadit uhlí a Nizozemsko se zavázalo do roku 2030 vyřadit uhlí.

Po rusko-ukrajinském konfliktu však musela EU, zejména Německo, provést zásadní úpravy ve snižování emisí uhlíku

politika z potřeby konfrontace s Ruskem.

Od června do července 2022 zasedání ministrů energetiky EU revidovalo cíl podílu obnovitelné energie do roku 2030 zpět na 40 %.8. července 2022

Německý parlament zrušil cíl 100% výroby energie z obnovitelných zdrojů v roce 2035, ale cíl dosáhnout komplexní

uhlíková neutralita v roce 2045 zůstává nezměněna.V zájmu vyvážení se v roce 2030 zvýší také podíl obnovitelné energie.

Cíl byl zvýšen z 65 % na 80 %.

Německo spoléhá více na uhelnou energii než jiné vyspělé západní ekonomiky.V roce 2021 výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů v Německu

tvořil 40,9 % celkové výroby elektřiny a stal se nejvýznamnějším zdrojem elektřiny, ale podíl uhlí

energie je na druhém místě po obnovitelné energii.Po rusko-ukrajinském konfliktu výroba elektřiny ze zemního plynu v Německu nadále klesala,

z vrcholu 16,5 % v roce 2020 na 13,8 % v roce 2022. V roce 2022 výroba elektřiny z uhlí v Německu opět stoupne na 33,3 % po poklesu na 30 % v roce

2019. Vzhledem k nejistotě kolem výroby energie z obnovitelných zdrojů zůstává výroba elektřiny z uhlí pro Německo velmi důležitá.

Německu nezbývá nic jiného, ​​než obnovit uhelnou energetiku.V konečné analýze EU uvalila na Rusko sankce v oblasti energetiky po r

Rusko-ukrajinský konflikt, který způsobil vysoké ceny zemního plynu.Německo nemůže odolat tlaku, který přináší drahý natural

plynu po dlouhou dobu, díky čemuž se konkurenceschopnost německého zpracovatelského průmyslu stále zvyšuje.pokles a ekonomika

je v recesi.

Nejen Německo, ale i Evropa znovu spouští uhelnou energetiku.20. června 2022 nizozemská vláda uvedla, že v reakci na energii

krize, by to zvedlo omezení výkonu u uhelných elektráren.Nizozemsko dříve nutilo uhelné elektrárny pracovat na 35 %

maximální výroby energie k omezení emisí oxidu uhličitého.Po zrušení stropu pro výrobu energie ze spalování uhlí budou uhelné elektrárny

může fungovat na plný výkon až do roku 2024, čímž ušetří spoustu zemního plynu.Rakousko je druhou evropskou zemí, která úplně vyřadila uhlí

výroba elektřiny, ale dováží 80 % zemního plynu z Ruska.Tváří v tvář nedostatku zemního plynu musela rakouská vláda

restartování uhelné elektrárny, která byla odstavena.I Francie, která spoléhá hlavně na jadernou energii, se chystá restartovat uhlí

napájení pro zajištění stabilního napájení.

Spojené státy také „couvají“ na cestě k uhlíkové neutralitě.Pokud mají Spojené státy splnit cíle Pařížské dohody, potřebují

snížit emise uhlíku alespoň o 57 % do 10 let.Americká vláda si stanovila cíl snížit emise uhlíku na 50 % až 52 %.

úrovně z roku 2005 do roku 2030. Emise uhlíku se však v roce 2021 zvýšily o 6,5 % a v roce 2022 o 1,3 %.