Rok 2024 by mohl znamenat začátek poklesu emisí v energetickém sektoru – milník Mezinárodní energetické agentury

(IEA) dříve předpokládaného dosažení do poloviny dekády.

Energetický sektor je zodpovědný za přibližně tři čtvrtiny celosvětových emisí skleníkových plynů a za celý svět

k dosažení nulových čistých emisí do roku 2050 budou muset celkové emise dosáhnout vrcholu.

Mezivládní panel OSN pro změnu klimatu říká, že jediným způsobem, jak toho dosáhnout, je cíl nulových čistých emisí

omezte nárůst teploty na 1,5 stupně Celsia a vyhněte se nejvíce

katastrofální důsledky klimatické krize.

Očekává se však, že bohatší země dosáhnou nulových čistých emisí dříve.

Otázka "jak dlouho"

IEA ve svém World Energy Outlook 2023 poznamenala, že emise související s energií dosáhnou vrcholu „do roku 2025“, částečně kvůli

energetická krize vyvolaná ruskou invazí na Ukrajinu.

"Není to otázka 'jestli';je to otázka ‚jestli‘.“ Výkonný ředitel IEA Fatih Birol řekl: „Je to jen otázka ‚jak brzy‘

a čím dříve to bude pro nás všechny lepší, tím lépe.“

Analýza vlastních dat IEA na webu Carbon Brief pro klimatickou politiku zjistila, že vrchol nastane o dva roky dříve, v roce 2023.

Zpráva také zjistila, že využití uhlí, ropy a plynu dosáhne vrcholu před rokem 2030 kvůli „nezastavitelnému“ růstu nízkouhlíkových technologií.

Čína obnovitelná energie

Jako největší světový producent uhlíku přispělo také úsilí Číny podporovat růst nízkouhlíkových technologií

k poklesu ekonomiky fosilních paliv.

Průzkum zveřejněný minulý měsíc Centrem pro výzkum energie a čistého ovzduší (CREA), think-tankem se sídlem v Helsinkách, navrhl

že vlastní emise Číny dosáhnou vrcholu před rokem 2030.

K tomu dochází navzdory tomu, že země schválila desítky nových uhelných elektráren, aby uspokojila rostoucí poptávku po energii.

Čína je jedním ze 118 signatářů globálního plánu na ztrojnásobení kapacity obnovitelných zdrojů energie do roku 2030, schváleného na 28.

Konference smluvních stran v Dubaji v prosinci.

Lauri Myllyvirta, hlavní analytik CREA, řekl, že čínské emise mohou od roku 2024 vstoupit do „strukturálního poklesu“ jako obnovitelné zdroje.

energie může uspokojit nové energetické potřeby.

nejteplejší rok

V červenci 2023 se globální teploty vyšplhaly na nejvyšší bod v historii, přičemž teploty na povrchu moře ohřívaly i oceán

na 0,51 °C nad průměrem let 1991-2020.

Samantha Burgess, zástupkyně ředitele Evropské komise Copernicus Climate Change Service, řekla, že Země „nikdy

bylo tak teplo za posledních 120 000 let."

Světová meteorologická organizace (WMO) mezitím popsala rok 2023 jako „rekordní, ohlušující hluk“.

Světová meteorologická organizace varovala, že emise skleníkových plynů a globální teploty dosahují rekordních výšin

že extrémní počasí zanechává „stopu

destrukce a zoufalství“ a vyzval k naléhavé celosvětové akci.